Podle komplexní studie o příjmech seniorů je na tom Česko hůře než Balkán

Praha/Mnichov, 24. srpna 2015;

Hledání způsobu adekvátního zajištění budoucích seniorů je jedním z horkých témat posledních let. Jak na tom budou dnešní pracující? Až příliš často dochází ke zjednodušujícímu srovnávání důchodových systémů v jednotlivých zemích, například pouze na základě výše státního důchodu. Allianz nyní přichází s novým indexem přiměřenosti důchodového příjmu, který odráží komplexnost penzijních systémů a staví na analýze řady zdrojů finančních prostředků budoucích důchodců. Pro Česko nepřináší dobrou zprávu.

Pro tzv. Retirement Income Adequacy (RIA) Indicator neboli Index adekvátnosti důchodového příjmu je klíčová vyspělost jednotlivých pilířů penzijního systému a prognóza jejich vývoje, ale zahrnuta je také například předpokládaná výše nutných výdajů na zdravotní péči ve stáří a další pro seniory nepostradatelné služby. Ze 49 zemí, jejichž data v Allianz zanalyzovali, vyšlo nejlépe Nizozemsko, Dánsko a Norsko. Česká republika se umístila na 26. místě, těsně za Chorvatskem, Bulharskem a Belgií. Dopadla ale lépe než sousední Slovensko na 31. a Polsko na 33. místě. 

Celosvětová top desítka. Kde na tom budou senioři nejlépe?

„Naprosto zásadním faktorem přiměřeného příjmu ve stáří je diverzifikace zdrojů,“ uvádí Martin Podávka, ředitel životního pojištění, zdraví a penzí z Allianz pojišťovny. „Zajištění adekvátní výše důchodu pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky stojí na umění správně vybalancovat podíl příjmu, který budou lidé dostávat od státu, s dalšími zdroji finančních prostředků,“ dodává. V žebříčku se proto nejhůře umístily země, jejichž penzijní systém je příliš jednostranný a celkově nedostačující. Platí to zejména pro Indonésii a Indii, které jsou na chvostu této skupiny zemí, ale také pro Malajsii.

V regionu, jenž v pojetí studie zahrnuje čtrnáct evropských zemí na východ od bývalé železné opony včetně Pobaltí, Balkánu i Ruska, se Česká republika umístila uprostřed. Kritika padá na nepříliš rozvinutý systém jiného než státního důchodu. Přestože tzv. třetí pilíř nadále běží, české pozici značně uškodilo plánované zrušení druhého pilíře v roce 2016. Naopak mírné zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu Česku do budoucna pomůže. Zajišťuje totiž stabilní počet těch, kteří odvádí prostředky do prvního pilíře. 

Pořadí zemí ve východní části Evropy podle Indexu adekvátnosti důchodového příjmu

Zdroj: tisková zpráva Allianz pojišťovny, a. s.